Štafeta - máš to ve svých rukou

anotace - dopolední blok

 

Vývoj a současná situace v církvi a pastoraci

 

Přednášející: Václav Malý

Nejsme lidovou ani většinovou církví. Současnou situací jsme vyzváni, abychom vytvářeli duchovní společenství, která nemusí být početně velká, ale vytvářejí prostředí a příležitosti, kde zúčastnění prožijí autentický živý vztah k Pánu. Profil kněze má být prioritně duchovní. Ostatní nároky, byť důležité a oprávněné - schopnost organizovat charitu, komunikační zdatnost, manažerství aj., jsou až druhotné. Větší úsilí si vyžaduje rozvinutí kategoriální pastorace. Princip synodality je předpokladem nosné a adekvátní odpovědi na potřeby farností a diecézí. Místo moralizování a povýšeného poučování neznalých účinněji bude působit postoj nabídky ze strany těch, kdo nezužují evangelium na hodnotový systém, ale snaží se rozvíjet osobní vztah k ukřižovanému a vzkříšenému Pánu. Nezastupitelné místo v působení Božího lidu zaujímá ochrana slabých a odvaha provázet souputníky v mezních životních situacích. Jsme pořád na začátku tolik potřebné ekumenické spolupráce a společného putování za naším Pánem, při němž chceme vydávat přesvědčivé svědectví o naději, která má svůj zdroj v jeho vzkříšení.

 

 

Osobní cesta víry vs. společenství, tradice

 

Přednášející: Tomáš Halík

Přiznám se, že individualismus a i náboženský individualismus je mi bytostně blízký a sympatický; „spolča“ ani tradiční farnosti nikdy nebyly domovem mé víry, „spolkový katolicismus“ je mi zcela cizí a „náboženství na stadionech“ přímo nesnáším. Také všichni náboženští myslitelé, kteří nejvíce ovlivnili mé myšlení víry (Augustin, Pascal, Kierkegaard, Jaspers, Tillich aj.) byli výraznými individualisty a nonkonformisty. Nevěřím, že v dnešním světě by skutečně mohla obstát víra, která by nebyla „osobní volbou“, nýbrž byla jen „zděděným statkem“, víra, která by nebyla cestou, vetkanou do dynamiky osobního vývoje včetně nevyhnutelných krizí zrání. Přesto bych chtěl upozornit také na velká úskalí náboženského individualismu – např. na „náboženský diletantismus“, není-li víra kultivovaná tradicí, poznáním dějinného kontextu a odpovědností za uchování kontinuity a autenticity víry nebo na náboženské iluze a projekce, není-li víra „uzemněna“ a vtělena do „rodiny víry“. Dilema „osobní cesta víry v. společenství, tradice“ není skutečným dilematem; dilema je mezi zralou a nezralou vírou – zralá ty dva póly dokáže spojit, nezralou zůstává ta, která ustrne pouze u jednoho z nich.

 

 

Vývoj a aktuální otázky a problémy ve společnosti

 

Přednášející: Roman Joch

Vývoj občanské společnosti u nás za posledních 20 let: 1. Dar svobody I: jak a proč došlo k pádu komunistického režimu v r. 1989. Prohra Sovětů ve Studené válce. Role Jana Pavla II., Ronalda Reagana, M. Gorbačova. 2. Dar svobody II: v čem je hodnota svobody? (Možnost společenského přátelství, společenské konverzace, úsilí o pravdu, spravedlnost a ctnost). Patřičná je vděčnost za dar svobody. 3. Charakter české (středoevropské) společnosti: čím dále tím bližší aproximace západoevropského standardu (demokracie, sociální demokracie); zpočátku specifikum - unikátní zkušenost s totalitarismem -, plynutím času se tato „přidaná hodnota“ vytrácí. ČR se stává regulérní západoevropskou zemí. 4. Klady: svoboda, demokracie, EU 5. Zápory: jedná se o dlouhodobě neudržitelný typ společnosti. Z důvodů sociálních, civilizačních, demografických. Evropa stárne a vymírá. Příliš vysoké sociální výdaje, příliš nízké výdaje na obranu. Absence obranyschopnosti. 6. Příčiny demografické krize: zvážení nejčastějších vysvětlení (chudoba, luxus, atd.). Kritérium religiosity koreluje s realitou, tudíž příčina demografické krize: sekularismus. 7. Budoucnost Evropy: pokud sekulární, pak žádná; pokud religiosní, pak nějaká. Jaká? Zamyšlení nad stavem křesťanství v Evropě. Církev v ČR: resignace na misijní působení - největší omyl či selhání Církve u nás. Kudy z toho ven.

 

 

Jak žít s Bohem uprostřed světa - přednáška pro absolventy

 

Přednášející: Jeroným Klimeš

Jak myšlení Marie, tak Ježíše bylo zřetelně teocentrické. Oba řeší svá životní dilemata větou: Ne má, ale tvá vůle se staň, vždyť jsem tvá otrokyně, resp. tvůj syn. Teocentrismus je pro dnešního absolventa vysoké školy naprosto nepochopitelná životní strategie. Pochopitelně. Vždyť je vychováván egocentrickými hesly: Nevaž se! Odvaž se! Řiď se svou žízní! Jaké výhody tedy má teocentrismus a jak můžeme nacházet Boží vůli?

 

 

Beseda o pastoraci a duchovním doprovázení vysokoškoláků 

Hosté: Michal Altrichter SJ, Tomáš Petráček, Josef Stuchlý SJ, Vít Zatloukal

 

Naše společnost je velmi individualistická. Křesťané jsou v menšině a žité křesťanství nás v některých ohledech vyděluje z "normální" společnosti. Hledání svého autentického duchovního života a jeho promítnutí do každodenního rozhodování přináší mnoho pochybností a otázek. Otázek, na které často nestačí jen obecná odpověď, kterou se mohu někde dočíst, ale je třeba hledat ji s ohledem na mou konkrétní situaci.

Kněží, kteří jsou hosty této besedy, doprovázejí studenty v jejich hledání. Jak vidí svou roli? Co má kněz nabízet kromě liturgie a svátostí? Koordinování studentských aktivit? Vedení vlastním postojem ke světu? Sdílení své zkušenosti vztahu s Bohem? Jak může kněz poradit v situacích, se kterými nemá osobní zkušenost - například v propojení pracovního života a víry? Jak a do jaké míry má a může pomáhat v sebepoznání, v rozlišování schopností a talentu?

 

Michal Altrichter SJ:

Pastorace a duchovní doprovázení vysokoškoláků odpovídá starodávnému tématu, který je v dějinách církve odedávna zaznamenán. Důležité je rozlišování kontextu: jinak doprovázel členy antické Akademie svatý Jeroným, jinak myslitelská osobnost Karl Rahner v době druhé světové války. Vždy však šlo o primát osobního setkávání, v němž je důležitým faktorem důvěra. Cílem je odhalování zúčastněné Boží tváře, která vše sdělované s námi osobně prožívá. V krátkém příspěvku budou vzpomenuty důležité faktory: úcta k doprovázenému (fenomén humanity) a otevřenost Tomu, Kdo sám si doprovázejícího i doprovázeného vede (fenomén svobody).

 

 Vít Zatloukal:

Pastorace – poukaz na celostní pastoraci z několika úhlů.
Pastorace vysokoškolské (sic!) mládeže (sic!) – také navzdory specifiku musí být celostní

Výchozí pozice:
- Tekutá moderna (Liquid Modernity - Zygmunt Bauman) – život ve věku nejistoty

- společnost sítí (Network Society - Manuel Castells) - umění stát tváří v tvář, neuchopení hierarchie

- Individualizace,


- Emancipace
tlaky Gender Studies => rovné příležitosti => Feminismus a Maskulinismus
Feminizace a výpadek mužských vzorů

- Krize rodiny nebo životaschopných modelů rodiny (deficit v oblasti životních rolí)
Samota, která škodí... (stres, deprese,
- Banalizace sexuality

- Čas mládí – čas růstu
společnost je stále dětinštější, dětinsky prahne po uspokojení a bezprostředních prožitcích

- Nároky (náročnost) studia

- Osobní narace mnoha různých skutečností do osobního příběhu (světoběžnictví)

 

Důležité momenty v pastoraci VŠ mládeže:
- Na cestě – migrace mezi místem studia a domovem (a prací?)
- Kde jsou doma? – odpoutávání od rodičů, vykořenění „tradice“
- Dospělí nedospělí (psychosomatická ne/dospělost x sociální ne/samostatnost x spirituální ne/hledání)
- Pětileté (či víceleté) zrání osobnosti

 

Potřeby a cesty jejich naplňování
- Rodina
- Vztahy
- Odbornost
- Dialog
- Morálka v dialogu

 

Křesťan – Katolický křesťan – Katolická inteligence
- nálepky a jejich výpověď
- potřeby jednotlivců – církve - společnosti